Fajn..zase nedodržuju pravidlo jeden díl týdně....
pochybuju, že to někomu vadí..:D
Přišlo mi to podivné, ale za chvíli jsem na to zapomněl. Respektive jsem se na to snažil zapomenout potom, co mi Bob rázně naznačil, že to pro mě bude nejlepší.
"Ježíš Franku! A to pracuješ ve špitále. Styď se..." zakroutil Dan mateřsky hlavou, když mi zase vyšlo, že do cíle dojede mínus tři a čtvrt lyžaře.
"Nesnáším tyhle nepoužitelné nesmysly" začnu se vztekat...z venčí vypadám poměrně klidně...zato vevnitř jsem jako býk, který rozeznává jen vlnové délky, které nám ukazují rudou barvu.
"Jenže to není jen o těchhle počtech. Vzpomínáš, když si místo prášků proti bolesti koupil antikoncepci...Ale to se stane každému..." fajn, tohle byl fakt kiks. Oba se najednou rozesmáli a plácli si na důkaz toho, jak povedený to byl vtip.
Horší bylo, že to byl fakt.
Super. Chemie ani matika asi nebudou předmět,y ze kterých hodlám maturovat. Je to, jako by Lady Gaga přestala zpívat a místo toho přesedlala na skok do výšky.
"Hele, můžu mít...dotaz?" zamrkal jsem na Boba, když nám začínala další šichta. Vypadal docela v náladě, protože mi právě dovyprávěl příběh o tom, jak jeho kamarád převrhnul hrnec s rajskou na svou šéfovou. Všichni si tudíž mysleli, že je ještě schopná plodit děti. Nebo spíš být oplodněna.
"Ptej se…" vyzval mě a kousnul si do rohlíku takovým způsobem, že jsem si myslel, že ho chce uspokojovat.
"Co to je..za kluka?" chtěl jsem to říct tak nějak...ne na plnou hubu. Nechtěl jsem na něj vypálit, jestli náhodou není jeho šukna...
"Hele, vejre, jestli si myslíš, že to byl objekt mých tělesných tužeb, tak ses splet. K tomuto účelu vyhledávám trošičku jiné pohlaví" konstatoval, což mě donutilo přemýšlet. Proč, kruci, trošičku jiné, když pohlaví jsou jen dvě? Proč prostě neřekne 'jiné'? Možná jsem ještě nepronikl do jinotajů 'dospělého světa', nebo mi naši něco zatajili.
"Co je, vypadáš, jako by tě to vážně zajímalo" zašklebil se Bob a zapálil si. Zrovna jsme měli pauzu a přestože nekouřím, vždycky jsem s ním trávil pár minut v místě, které bylo vyhrazené kuřákům.
"Fajn...ukliď spodek, já půjdu nahoru" pousmál se, když típnul cigaretu a fouknul mi zbytek kouře do tváře. Idiot podrazácká. Samozřejmě se začal smát, když viděl, že se tvářím jako naložená okurka.
Potom jsme se do toho dali. Nechápu, proč to takhle rozdělil, když jsme vždycky všechno uklízeli spolu. Asi k tomu měl nějaké osobní důvody, nebo si chtěl pohrát s chirurgickým nářadíčkem.
Zase tam byl. Ten tmavovlasý kluk tam zase zevloval, takže jsme po sobě mohli házet významné pohledy.
"Ty tady taky pracuješ?" ozvalo se tak nějak z jeho strany. Když jsem se na něj otočil, tak měl pohled upřený do mých očí, jako by chtěl vymýtit toho ďábla, kterého jsem dostal do vínku.
"Jo..." super, to sem se fakt předvedl. Něco víceslabičného by tam nebylo?
Usmál se. Jenom tak lehce...ani neodhalil zuby.
To už tady ale zase byl Bob. Jen na Gerarda kývnul a vyšel před nemocnici. Ten se ani nerozloučil, jen se na mě upřeně díval...a s podivným šklebem na tváři odešel za Bobem.
Usmál se. Jenom tak lehce...ani neodhalil zuby.
To už tady ale zase byl Bob. Jen na Gerarda kývnul a vyšel před nemocnici. Ten se ani nerozloučil, jen se na mě upřeně díval...a s podivným šklebem na tváři odešel za Bobem.
Bylo to čím dál tím podivnější. Nejpodivnější ale bylo, když si mě pozval šéf na kobereček.
Že by si všimnul, že pánské záchodky vždycky nechávám uklízet Boba?
"Víte, je to poměrně závažné obvinění, ale...ztrácí se jisté farmaceutika" jo ták. A proto se obrací na znalce prášků. To jste si nevybral moc dobře, pane šéf.
"Tyhle pilulky jsou ovšem docela zásadní ingredience pro...výrobu drog" podívá se mi hluboko do očí a mě zatrne. Myslel jsem, že se jim ztratila dvě plata prášků proti alergii...
"S tím bohužel nemám nic společného..." konstatoval jsem dosti nemístně. Šéf na mě vykouknul zpod brýlí a nadzvedl obočí. "Teda ne bohužel že jsem to neukrad, bohužel vám nemůžu říct, kdo to udělal" bravo, Franku. Tohle znělo asi tak uvěřitelně jako konec světa v roce dva tisíce.



