Povídka by se měla dostat do své nejvyostřenější /haha/ části.
Přeji příjemné čtení plné ne zas tak příjemných okamžiků článku...;)
Když jsem se dostavil do práce, byl tam jenom Chris. Naštěstí. Šel jsem si zkontrolovat cucfleky, /po minulé zkušenosti/, usadil jsem se ke stolu a zíral jsem na něho, jak nervózně pobíhá z jedné kanceláře do druhé a telefonuje. Opravdu, vypadalo to jako by mu zrovna rodila žena. Podobné výrazy na mě házela rodící sestřenka Abby, ale vzhledem k tomu, že nemá ženu a on sám nejspíš nerodí.. "Čau, co je?!" nadzvednu obočí. Vypadá vážně děsně vtipně, jak tady pobíhá, kontroluje všechny kopírky a vybavení. "Nevíš, kdo má klíče od tisku?!" opře se rukama o můj stůl a přiblíží se nebezpečně blízko, jakoby mě chtěl vyslýchat. Trochu zafuní a výstražně nadzvedne obočí.
"Nevím?! Náhradní máš ty, ne?!" odsunu se na kolečkové židli dál od jeho dechu, protože to, co se dějě, má asi co dočinění s jeho kartáčkem na zuby. "Jsem je půjčil Jessovi.." stoupne si k oknu a zaskřípe zubama. " A kdo včera odcházel poslední?!" otočí se na mě zpátky. Sakra ne, co se tady děje?! Není náhodou úplně banální, kdo šel poslední?! To ne já, Gerard, to on za mnou zavíral.."On- to.. to.. to po mně vůbec nemůžeš chtít, to asi.. Jess?!" začnu rychle klikat na prázdnou obrazovku v počítači, aby to vypadalo, že jsem šíleně zaneprázdněn a nikdo mě nesmí rušit. "Já toho kluka jednou zabiju.." sykne na mě a jde do svého kanclu. "Pojď se mnou prosím tě.." vyjde jeleními kroky ze svého území, oblíkajíc si svetr. Poslušně naklusám za něho a snažím se ho uklidnit.
"Řekneš mi už co se stalo, že tu lítáš jak bys měl v trenkách včelu?!"dobře, dobře, tohle není ta věta, která ho měla uklidnit. Jinak mám vážně supr uklidňovací schopnosti.. Znova za něho naklopýtám, protože mu vůbec nestíhám. On jak má dlouhý nohy, tak za ním cupitám jak kachnička za svojí máti.On udělá krok jeden a já tři. "Alarm.." ukáže mi displej mobilu. "Včera tu někdo byl.."upozorní mě tak děsivě navážno, že se opravdu začínám bát. Takže asi jde o to, že jsem tu včera neměl být a já tu byl. A s Gerardem. Sakra.. "Mimo pracovní dobu.." konstatuje s maximální výslovností. Oh.. ".. ale, Chrisi, to nebude tak vážné, ne?? Tak tu někdo zůstal přes noc.. vždyť se nic neděje, ne?!" dobře, tohle není správný argument." Takže je dost divný, že nám nikdo nic neukradl, takže to určitě udělají jindy.. už jsem to poslal na poldy.." nahodí pohřební výraz Chris.
"Co přesně jsi tam poslal..??" zastavím ho. "No chci tam teď poslat záběry z kamer, ale už jsem to oznámil.." záběry z kamer?! NO, to si děláš srandu?! ".. Co chceš jako dělat?!" zastavím si ho, jenomže to už jsme u dveří místnosti tisku. Nemusím vysvětlovat, co se tam většinou dělá?? Vezme za kliku a potáhne ji k sobě. "Poslední odcházel Jess, jo??" kopne do dveří udýchaně, které se otevřou. On totiž Jess nikdy nezamyká. "Takže.. včera večer.." sedne si na židli u počítače vedoucí ke kamerám. Že já se nechal zlákat. Jsem vážně trotl, panebože, tohle mi poldové určitě zapíšou do mého trestního rejstříku. A nebo mě hned zavřou. Jo, už to vidím, někdos mě v lochu zeptá, za co sedím a já, že za soulož s pracovním projektem.
"Co.. to?!" přilepí nos k obrazovce Chris. Na obrazovce se objeví Gee, jak si bere můj hrnek. Bože můj, "Way.." vykřikne Chris a rozesměje se. "Ježíš a Maria, co ten tady dělá??" sprásknu ruce. On se na mě otočí, jako bych byl já ten, co tady do teď šílel, že nám vlezl do kanclu. "Myšička nám vlezla přímo do pastičky.." zasměje se a s oblibou zprohlíží večerní záznam. "No, skvělé, tak teď víme kdo tu byl, že nic neukrad, můžeme jít.." tahám ho za rameno, abychom už šli. "Počkej, tebe nezajímá, co tu dělala?! Vždyť ho fotíš, ne..??" otočí se na mě a nechápavě kouká. "Ne, mně je to docela jedno.. pojď už.." zaryju mu nehty do ramene. Jenomže teď přicházím na scénu já.. "Eh.. Franku?? Tobě takhle naběhne Way a ty mu.. ?! " prohlíží si obrazovku nevěřícně, až jeho nevěřícnost spadne do znechucení."Bál jsem se, že by nás to moc sblížilo.." plácnu se do čela a vypnu mu obraz, když se musím koukat na to, jak mě Gee objímá nohama a já mu rty jezdím po krku.. "Počkej nech to, to bylo zajímavý.." otočí se na mě s nebývalým úsměvem, bohužel až pak mu dojde,že se směje člověku, který stojí vedle něho.. Strašně se rozchechtá a já strašně zrudnu.
"Fuj.." bouchne si do stolu, div mu netečou slzy. Chechtal se celou cestu, zpátky nahoru a jakmile přišli první.. ehm spolupracovníci, nechechtal se už jenom Chris. Upravil jsem pár fotek, co jsem nafotil a pustil se do šťavnatého článku. "Ty, Franku stav se pak u mě..hah.. Way.." propukne v další záchvat smíchu můj nadřízený, když se jde občerstvit. Mám takový dojem, že ho občerstvím, že se bude divit. Jelikož mě nic chvályhodného do novin nenapadalo, naklusal jsem hned za Chrisem. Prudce se zastaví a já jak jsem zamyšlený, jelikož jsem si dal předsevzetí, že ode dneška začnu myslet, než se s někým vyspím, tak do něho narazím..
"Ty, co tak rychle?? Odpal, jinak to prásknu Gerardkovi.." zařehtá se, jako by to bylo vtipné. Haha.. k popukání. Posadí se vážně za svůj stůl a chvilku na mě jenom tak zírá. Pak se zasměje, otočí se na své vystlané židli, co by si totiž otlačoval zadeček, když může sedět na lékařské vystýlce z teleshoppingu. Kdyby blbec zavolal hned, dali by mu čtyři kusy jako dárek a na měkkém jsme mohli sedět všichni.
"Takže Franku… mám takový jistý nápad, ale nejdřív mi řekni" odmlčí se a tváří se dokonale vážně. Úplně kamenný obličej. To jsem vážně zvědav, co ho napadlo, pokud to bude něco tak úžasného, jako to, že bych měl nafotit Gerarda, tak mu asi taky navrhnu, aby začal myslet.. ".. jaké to s Gerardem bylo????" rozjaří se mu oči, jako malé holčičce, která chce vědět podrobnosti o vztahu své sestry. Bohužel, Chris už není malá holčička, takže chce má požadavky jako větší holčička.
"Co, prosím?!" vykulím na něho oči. A snažím se vypadat pobaveně, ale jeho otázka mě opravdu zarazila. Sakra, tohle chtějí vědět holky.. "Dělej Iero.." kopne mě pod stolem. Co ti na to mám jako odpovědět?? Jo, Chrisi, ze začátku to bylo děsně divný, nejspíš předtím žral guláš, pak se mi strašně chtělo záchod a pak to bylo jenom mokrý.. Eh, podle toho jestli záleží na tom, v kterých částech.. to bylo mokrý.
"Co po mě jako chceš slyšet?" zavyju pokořeně a snažím se zachovat si přirozenou barvu. "Já vždycky věděl že jsi děvkař, ale že bereš i kluky, tak o tom jsem neměl nejmenší ponětí," uculí se jako by měl nějakou hodně škaredou střevní nemoc. "Měse můžeš svěřit," položí svoji dlaň na mou ruku a jeho úsměv je velmi škodolibý. "Přestaň blbnout," zavrčím podrážděně, protože nehodlám svému nadřízenému líčit, jak má Gerard mrštné ruce.
"Frankie, ž mi to nechceš říct, tak mám lepší nápad. Pamatuješ si, co byl tvůj úkol, který si naprosto nekolegiálně vzdal. Nejdříve jsem si myslel že to je fakt proto, že se ti ho nedaří vyfotit a že třeba něco tuší. Ale to ne, pan Iero si chtěl užít a tak svého chlapce ušetřil," páni, ten se nějak rozjel. "Ale vždyť to je sakra moje věc...co s kým dělám," připadám si fakt bezradně. "Měl to být zážitek na jednu noc a ono se to zvrhlo, stačí ti to? Zavrtal si mě do toho ty, což jen tak mimochodem připomínám, aby sis mě nespojoval třeba s tou písničkou 'Zlatokop Tom'," rozhodím rukama a prudce se opřu o opěrátko židle. Bohužel bez polstrování, takže toho následně docela lituju.
"Samozřejmě že je tvoje věc co s kým děláš, teda za předpokladu, že to neděláš u mě v kanclu" teda, ten je parádně napružený. Asi se chtěl dozvědět nějaké pikantnosti z Gerardova intimního života. "Ale vždyť jsme byli u mě v kanclu!" možná bychom se měli trošku ztišit. Respektive já bych měl...
"No dobře, dobře, každopádně doufám že je ti jasné, co bude zítra na titulní straně novin," utrousí a začne něco ťukat do počítače. Ani se neobtěžuje zvednout oči. Když zjistil, že ze mě nedostane nic, na co by mohl večer myslet, když bude mít 'chvilku pro sebe', tak ho to zřejmě přestalo zajímat. "Co? Netuším co by to jako mělo být," ironicky nadzvednu obočí a připadám si jako ten největší magor, protože podle slov mého šéfa bych to zřejmě měl vědět.
"No ták Franku, zamysli se! Konečně máme materiál, který nedokázal získat ani někdo jako jsi ty," říkal to dost nadšeně, ale já tušil, že za tím bude nějaká levárna. Jenom mi ještě nedocházelo jaká. Byla to ale jenom vteřinka…blik, cvak a mě to došlo. "To snad nemyslíš vážně?! To chceš vážně zveřejnit moje a Gerardovy fotky…jenom kvůli pitomým prachům?" zavřeštěl jsem a ani si hlasitost svého projevu neuvědomoval. "Uklidni se laskvě. Nejsi tady s Gerardem, aby si mohl takhle vyřvávat," uzemnil mě Chris okamžitě a založil si ruce na hrudi, takže měl zřejmě pocit, že je velký kápo.
"Tady nejde o prachy, tady jde o prosperitu novin," snaží se to obhájit, ale tohle mu nesežeru. "Jenom si chceš namastit kapsu, ale se mnou v tomhle nepočítej. V tomhle nechci mít prsty, je ti to jasný?" řekl jsem to myslím dost důrazně na to, bay to pochopil.
"Nechceš dát pod ten článek třeba ještě moji adresu a telefoní číslo, kdyby mě třeba někdo náhodou nepoznal?" zasyčím a kousnu se do rtu, abych neřekl ještě něco co nechci. "Stejně je to tak rozmazané, že jde těžko poznat že jde o Gerarda," utrousí naprosto nezúčastněně, když si znovu a znovu prohlíží záběry z bezpečnostních kamer.
"To je jedno! Neuděláš to..jinak…končím!" pronesu chladně, ale stejně mu musí být jasné stejně jako mě, že místo jako je tohle jenom tak neseženu a nehodlám se vzdát toho královského platu, díky němuž bych si možná mohl časem dovolit i něco víc, než společné obývání maličkého bytu se zlodějem misek a jeho velkým ochráncem Bobem.
"To musí být láska o které se mi ani nesnilo. Nechceš třeba napsat knížku? Možná že bude ještě prodávanější, než zítřejší výtisk novin" zašklebí se naprosto bezcitně a opře se lokty o stůl. "Není to láska…" vstanu od stolu a odfrknu si, protože se mi to slovo hnusí. Je to jenom hloupý název, pro věc na které je potřeba pracovat, aby nebyla stejně hloupá jako slovo, které ji označuje.
"Jak myslíš Franku. Pokud ti za to stojí," neříkám, že jsem v té jeho pitomé větě neviděl náznak dvojsmyslu i v takhle vyhrocené situaci, ale rozhodl jsem se zachovat chladnou tvář a odejít.
Neudělá to. Nehce přijít o nejlepšího fotografa.
Kruci…ale nepříjde o něj i když to udělá.
Jenže on to…neudělá.



