close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Gerard, You Make My Heart Burn.. 2

3. ledna 2015 v 21:41 | Bee |  Gerard, you make my heart burn..
Omlouvám se, že další část je zveřejněna až v novém roce, ale vzhledem k tomu, že se mi smazalo zhruba šest předepsaných částí.. fajn, děda mi smazal šest předepsaných částí, neměla jsem vůbec náladu na psaní. Navíc můj mozek trpí psací amnesií, takže tahle part nebude nijak dějem náročná..

Chvilku jsem přemýšlel jestli ty dva pustím, nebo jim nechám mrznout zadky venku, ale rozhodl jsem se být za vycvičeného bratříka a skočit, když Gerard pískne. Takže jsem je po chvilce přemáhání vpustil.Nejdřív k nám do bytu naklusal bratr a po chvilce se měla doplížit i jeho návštěva.. Tak kdo to bude dneska?? Bloncka?! ..Bruneta?! .. Zrzka?!
"Nazdar.." probodl mě pohledem brat a po něm se ve dveřích ukázala i.. Frank?! Takže ukázal. Panebože, co tu dělá?! Ne.. on ..Gerard přece si vodívá dámské návštěvy a ne Franka. Že by ho opravdu zajímalo učení?? Ne, kdyby něco potřeboval vědět, tak by se mohl obtěžovat zeptat se mě. A nebo, že by ON opravdu doučoval? Ne.. to je blbost. Sice Frank taky nevypadá na premianta třídy, ale, že by se ti dva učili spolu?! A co by se sakra učili první hned první den?! Že by byl Frank opravdu jeho obvyklá uspokojovací návštěva?!.. Brr, ne, v každém případě Gerard není teplý. Já se jdu radši někam do kuchyně s jídlem ztratit, než si mě Frank spojí se zlem do kterého byl zatažen.
"Gerarde.. já tě zabiju" syknu potichu na prázdnou krabici zrní. Hajzl Gerard, ví jak strašně cereálie miluju a tak mi je musel všechny sežrat. Ne. Nejsem na něho hnusný. Snažím se na lidech vidět jenom to dobré, ale u tohoto případu bych musel být asi slepý, kdybych viděl jenom to dobré. Kašlu na to, jdu vidět to dobré na naší televizi..
Frank:
Byl jsem u Gerarda prvně. Známe se dýl, teda od léta. Jsem z toho tady pěkně nervózní. V létě to bylo totiž supr, rozuměli jsme si jako bychom byli sourozenci. Fajn, fajn, většina sourozenců se do mrtě nesnáší, já to vlastně ani nemůžu posoudit, když žádného nemám. Prostě se bojím, že tady bude Gerard úplně jiný, než ten Gee v létě. Hrozně dlouho jsme se neviděli, Ok.. psali jsme si, ale dost se bojím, že se změnil ..
"Hey, Gerarde, já musím na ten.. záchod." Konstatuju tak prosebně, jako bych žádal o odpuštění. "Bože proč sis nezašel v té škole?!" no víš, nenapadlo mě to. /jenom tak mimochodně, Gee neví, že chodí do té samé školy jako Frank.. / Jo, napadlo.. a nenapadlo to jenom mě. Když ono se blbě, když mám trauma z veřejných záchudků. Radši bych to pustil po stehně, než abych se mněl tísnit v té děsně maličkaté kabince. "Eh.. jdi rovně přes obývák, kde je nejspíš bratr, do leva, do menší chodby a druhé dveře z leva." Oddechne si Gerard. "Dík" zakousnu se do rtu a odcupitám do oné místnosti.
Šel jsem teda přes kuchyň do obýváku a tam.. seděl teda Gerův brácha.. "Mikey?!" vydechnu vypustím tichou myšlenku dost netiše ven z úst.Mikey je Gerův bratřík?! "A-ahoj..?!" kouká na mě stejně překvapeně, jako já na něho. Já ho vůbec neznám. Totiž znám. Z Gerardova vyprávění, ale to, co povídal bude asi hodně zkreslené."To je otázka, nebo odpověď?!" vypadne ze mě. "Odpověď?!" nadzvedne obočí Mikey. Jo, tak to je fakt trapas. Doufám, že přes ty svoje brýle nevidí, jak červenám."Hele.. prosím tě, máte tady někde hajzlík?" snažím se vypadat přirozeně, ale vypadám akorát tak přirozeně trapně."Jo máme" kývne hlavou.. "z okna to pouští jenom Gerard" bezva to jsem opravdu potřeboval vědět." ..no běž teď rovně a druhé dveře vlevo." máchne rukou tak, že málem vylije sklenku s vodou. Fajn, tak nejsem jediný, který má teď hlavu jako rajče. Ne, nečervenali jsme tam spolu, protože já jsem se urychleně potřeboval zúčastnit přirozeného koloběhu vody. Vyšel jsem teda do chodbičky a otevřel jsem do leva. Uhm.. tak ne, v téhle místnosti, nejspíš záchod nebude, takže jinde. Ok, otevřel jsem dveře do dalšího leva, ale se záchodem to mnělo společné akorát tak aroma. Takže jsem dveře urychleně zavřel , vymotal se z prokleté chodbičky plné lev a radši jsem přemýšlel nad tím, z kterého okna to ten Gerard pouští.
Pevněji jsem stiskl nohy k sobě a doufal, že se Mikey nebude zbytečně vyptávat.
"Počkej, Franku.." sakra ne. "Odkud se znáš s Gerardem?! A.. co.. tu vlastně.. děláš?!" přeměří si mě pohledem, jakoby se chtěl ujistit, jestli jsem to opravdu já. "No .. my zkoušíme. Brácha zpívá, ne?? No, tak jsme se seznámili v létě.." vykoktám ze sebe a radši padám zpátky, protože mám lepší písemný projev a tak se nebudu ztrapňovat tím, jak umím mluvit.Vážně bych se už moc rád vyprázdnil, ale přijde mi děsivě blbý, že bych prosil Mikeyho, nebo nedej bože Gerarda, ať jde se mnou na záchod. Projdu kolem kuchyňské linky, kde leží flaška..Hmm, že by flaška?? Ne nebudu se jí dotýkat, nebudu ji otvírat.. a už vůbec si nebudu vypočítávat, jestli se tam vejde celý obsah mého měchýře močového!! Co kdyby z ní ještě někdo pil?? Třeba Mikey?? Nebudu hovado, Gerardovi se velice slušně omluvím, že musím jít a vyprázdním se doma.. jo..
"Že tak dlouho Franku, nenašel jsi časáky??" nenašel jsem víc věcí. "Magore.." převrátím bulvy. "uhm.. takže, co budem dělat?" sedne si do tureckého sedu Gerard. Ježíš, ta postel se pod ním vážně prohla a řekl bych, že to nebude vina jeho hmotnosti. Vždyť není přece tak těžký, ne?! Původně jsem si chtěl sednout k němu, ale nechci mít na triku jeho postel."Pff.. já nevím" usadím se poslušně na zem, taky do tureckého sedu. "Co děláš?! Sedni si na poste,l ne??" nadzvedne obočí, když se na mě koukne.. uhm.. z patra. "Ne.. ne ne.. to je dobrý, je tady příjemný chládek, taky máte huňatý koberec a navíc jsem zvyklý být dole.." konstatuju úplně v klidu. Jenomže Gerard, prasák, to samozřejmě musel pochopit dvojsmyslně... "Teda jako.. výškově, ty prase.." zasměju se na něho.
"Oh, samozřejmě, výškově.. No tak co teda?? Tak … ohó.. zavoláme Mikeymu." Vycení na mě zuby, jakoby to bylo největší vzrušení,jaké si může dopřát, ale on si stoprocentně dopřává už víc,než volat svému bratru, z cizího mobilu.Někdy si říkám, že na to, že je o dva roky starší, je dost mentálně jinde.
"Ježíš ne.. Vždyť s Mikeym .." sedím. Zalapám po dechu. ".. Máš krásný bratrský vztah." "Když myslíš.. já to teda cítím úplně jinak" pokrčí rameny. Já už to fakt nevydržím. Už opravdu musím, jakože.. musím
"Oh.." sáhnu si do kapsy pro telefon a vykulím na něho oči, jako bych se snažil říct, ať neotravuje. "Čau mami..oho.. né?! Opravdu, na veterině?! Vážně??" jo, je to ten nejdětinštější způsob, jak se dostat pomocí falešného telefonátu s matkou na záchod.
" Jo já už tam jedu." No, ale musím se pochválit, hraju to tak dramaticky, že bych si to sám sobě i žral. "Oh.. dobrý den paní Iero.." vytrhne mi Gerard mobil od ucha.Problém je v tom, že mi to nežerou i ostatní.Asi nebudu až tak dobrý dramatik.."To je opravdu smutné, že Frankova rottweilera vykastrovali.. opravdu?? Že prý se už těší i na Frankovy koule??" zašklebí se na mě.."Haha.." pronesu sarkasticky. "Nejsi vtipný" začnu se chlamat, čímž si dost slušně protiřečím "Proč už chceš jít?" koukne mi Gerard do očí, jako v těch úžasně přeslazených telenovelách , na které se musím vždycky koukat s babičkou. Dneska dávají Taťánu.. "To bys nepochopil.." ne, vážně by to nepochopil. "Jo.. tak." Zablýskne se mu v očích, jako by přesně věděl proč a kam tak spěchám." No jo.. dělat se to musí.Tak pak ode mě pozdravuj pravačku" nadzvedne koutek. Vyzvednu prostředníček do výšin a radši se jdu spakovat ke dveřím.


Gerard:
Frankieho jsem počkal na smluveném místě. Dost jsem tam spěchal, protože jsem se na něho hrozně těšil. Neviděl jsem ho léta.. Fajn, fajn.. neviděl jsem ho od léta, ale i tak mi chyběl. Seznámili jsme se na hudebním kempu.. No, ne, že bych nějak extra hrozně miloval dětičky /jako Frankie/ ale potřeboval jsem si přivydělat a takový kemp je jako "brigáda" fajn. Hudba, Frank, jídlo , holky, noční služby.. s Frankem. Byla to fakt psina.. Zvlášť, když mu utekl ten rottweiler do řeky a smrděl jak dveře od chlíva. A Frank s ním pak spal. Ano, dovoluji si na Franka prásknout, že spal se smrdícím rottweilerem. No a na to, že je Frank o tolik mladší, si dost rozumíme. Zkrátka.. poznali jsme se tam a od té doby jsme kámoši.
Když jsme dorazili domů, čekal jsem, že bude sranda jako tam.. Dneska byl Fee, ale nějak divný. A sotva jsme došli k nám, tak zase padal domů. Doufám, že to byla jenom chvilková záležitost a jinak se má fajn.. No, ale vzhledem k tomu, že si každý den píšem, bych vám mohl povykládat celý jeho životopis a z těch jeho zpráviček vyplývá, že to docela ujde. Odprovodil jsem ho teda na zastávku a šel domů. Tam se samozřejmě vyvaloval Michael. Panebože, proč musí ten zatracený kluk bydlet zrovna u mě?! No jo.. prvorozený syn zdědí po tetičce byt, se kterým zamýšlel nový život, tak jasně, proč k němu nenacpat hned další závazky, bratříčci se budou mít určitě moc fajn.
Jo, jasně.. jasně, jasně milí rodičové, nejlepší dárek, který jste mi mohli k narozeninám dát. Strčit mi na krk mladšího bratra. Pokud máte potuchy o tom, že se máme fajn, tak tedy opravdu vážně nevím, kdo toho mého podivínského bratříčka vychovával. To byste totiž věděli, že se s ním nedá normálně mluvit, protože on si povídá zásadně s postaršími ženami, nejí nic co mu dáte /například, minulý týden jsem do něho musel rvát pizzu a když konečně dva kousíčky sežral, tak se musel všude chvástat, že se naučil jíst pizzu a naopak, jeho oblíbeným pokrmem jsou syrové, neoloupané brambory../ a s tímhle člověkem mám bydlet?! Každou chvilkou mám chuť, poslat ho za postaršími ženami a horou neoloupaných brambor, a to k naší babči. Ale jo, babičku musím vychválit, protože, až na to, že ve vesničce kde se nachází její území, se nevyskytuje žádný náš vrstevník, jenom postarší ženy /říkám, Mikeyho ráj/ je tam skvěle. /Mimochodem.. popis Mikeyho je ukraden charakteristice jedné z mých přítelkyň.. takže Gabčo, velice díky za inspiraci../
Když jsme byli mladší, zhruba tak o deset let, naši nás tam poslali klidně i na celé prázdniny, takže jsme oba mohli spát do kolika jsme chtěli, mohli jsme si celou noc dělat co jsme chtěli, /k tomu se váže bod 1/ a když se nám s bratrem povedlo vyžrat celou ledničku, lednička byla zázračně hned zase naplněna.
Sednu si k Mikovi na gauč, strčím si nohy pod jeho deku a s hrnkem plným cereálií /které Mikey nemůže najít/ se zmocním ovladače. Jo, není nad to, když můžete zdravě potrápit své příbuzenstvo, které to nemůže prásknout, protože to už prostě nikoho nezajímá.. ne jako, když nám bylo 10.
"Aaah.." vyvalím se na sedačku tak, abych zabíral co nejvíc místa a zavrtím nohama."Gerarde, dej si ty haksny jinam.." zakroutí očima Mikey, vcucnutý do seriálu přátelé. Nechápu jak se na to může dívat, když je zastáncem názoru, že na porno nemá cenu se koukat, protože když to neprožívá, tak ho to nebaví. Proč se sakra dívá na přátele?! Když je nemá, tak ho to přece nemůže bavit..
"Říkal jsi něco?!" tážu se s plnou pusou. Ne, nejsem hovado, je to taktika.."Ty máš cereáie.." vyfoukne nasupěně z nozder. Tuhle část výbuchu sopky Mikeyho muiluju. "No.. jojo.. jsou skvělé, kde jsi je koupil?! Sorry to byla poslední dávka.. uhm.. chceš?!" olíznu lžičku a celou misku mu podám. Fuj, jsem fakt nechutný. Co bych, ale neudělal, pro Mikeyho vztek..
"Fuj.. jsi vážně nechutný.." zařve na mě Mikey a odporoučí se do pokoje. Máme stejné myšlenkové pochody. Uhm.. on mi řekne jenom tohle?! Většinou mám pocit, že bych mu od nadávek měl vysvětit pusu a tentokrát jenom toto.. No co už.. zahrabu se pod deku a sleduju přátele, které já, na rozdíl od něho mám.
Frank:
"Oh.. Bože.." zabouchnu za sebou na záchodě a… vy víte. Miluju náš záchod, je vážně moc útulný.. A taky máme supr prkýnko s mořskýma plodama. Ne, jak ty hnusně bílé prkna jako jinde. Náš záchod je víc než záchod. Neopustí vás v té kabince jenom nechutné tělní tekutiny, po případě jiné hmoty, ale taky se tady vyprázdníte i psychicky..
"Franku?!" vyruší mě ve vyprazdňování matka. "Můžeš mi říct, proč tak letíš, přestože vidíš, že máme návštěvu?!" my máme návštěvu.. sorry mami, vážně jsem si nevšiml."A kruci, říkala jsem ti, ať to celý den nedržíš.. že tys nebyl ve škole na záchodě?!" panebože mami.. nesnáším konverzaci přes dveře. Je to narušování soukromí. Ještě, že se babička s dědou zase usmířila.. No jo, bábinka je trochu paranoidní, když si myslí, že děda chodí kupovat víno do té nejdražší prodejny jenom kvůli prodavačce. Vážně, ta ženská je kočka a děda je.. čerstvý sedmdesátník.. No a když ho babča vyhodila, šel k nám a jelikož tam neměl babičku, kterou by mohl můj sečtělý dědula poučovat, poučoval mě.. a ano, o problémech islámských žen, mi referoval i když jsem byl na záchodě.
"Říkala jsi něco mami??" vyjdu z poklidné kabinky a otřu si ruce do kalhot. Máma mě propíchne pohledem a vede mě do obýváku, kde sedí nějaká ženská a okusuje muffin. Nastane takové trapné ticho. Mami, no tak, dělej.. představ mě. Naneštěstí se ticha ujme návštěva..
"No teda Fredy, tipla bych ti víc, než patnáct.." prská na mě malinový muffin. Paní, to vás doma neučili, že s plnou pusou se nemluví?!"Eh.. jsem Frank a je mi devatenáct.." zakroutím očima. "Ježíš promiň.." začne se smát tak, že na mě doplive zbytek toho muffinu. Jako by na tom bylo něco k smíchu. "Ty jsi takový droboučký.." no bohužel, každý není tak obdařený jako vy. "Frankie.. to je teta Lex.. Pamatuješ si na ni?! Ale jo, pamatuješ.. musíš si pamatovat.." ano, máma si často odpovídá sama i za mě."Když si byl menší dala ti takový batůžek ve tvaru myšky.." JO, přesně vím, nosím ho doteď. A taky si pamatuju, jak vypadal můj první dudlík. -_- Teta Lex mě poplácá po tváři. Proboha, kdybych si rok nestříhal nehty, nejsem na tom zdaleka tak hrozně jako ona."To jsem rád, že jsem vás poznal.." snažím se vymanit z trapného rodinného setkání."Nemusíš mi vykat.." zařehtá se tetička stylem, že jí vidím až do žaludku, kolik nám těch muffinů už sežrala. ".. tak tě.. poznal, ale musím si jít sehnat nějaké knížky.." tohle bych v životě nedělal dobrovolně, ale oproti obětí tety Lex je to vlastně velice zábavné.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama