Ano, ano, víme že to jsou trapně krátké články...
Ale kdyby to mělo být pětistránkové, tak to tady bude tak za měsíc...:)
Takhle se to alespoň...líp čte...:D doufám..:D
Och ano… Ne. Neměl bych zapomínat, že jsem tu pracovně. Nejdřív práce, potom zábava. Nebo to skloubíme v jedno. Jo jasně, a vyjde z toho soulož s Wayem?! Ne, tak to ani omylem. Ok, můžeme to nazývat jako velice zábavnou práci. Zní to sice jako heslo nějakých nadšených skautek, ale pokud je tohle práce tak sakra nevím, proč jsem šel na tu podělanou novinařinu a nestal se prachobyčejnou děvkou. Jsem teď v nějakém pořadu pro ženy slyšel, že tahle fyzická činnost uvolňuje hormony štěstí. (ano, dívám se na pořady pro ženy, ale jenom proto, že nevím jak odstranit skvrny na svých šatech a tam je plno rad.)Kdybych byl děvka, mohl jsem být šťastný. Cha…zvlášt, kdyby si mě Way předplatil tak na neurčito dopředu. Taky vás tak děsně štve, když se okolo vás všichni vznášejí štěstím a vy zaostáváte při zemi jak balónek naplněný kyslíkem?? Takhle bych chodil a všem mrazil úsměv mými působícími hormony štěstí. Znáte to, vesele si lížete zmrzlinu a najednou šťastný sráč Iero. Ne, neznáte to, protože jsem v takové euforii ještě nebyl. Ale ono to přejde, kdybych byl v euforce dlouho, tak oni mi s tím doktoři pomůžou.
Fajn, po chvíli už to zase tak něžné nebylo a já řval…no, více méně bolestí, což si ovšem můj drahý spolupracovník vyložil drobet jinak.
"Gerarde, notak…" zaskučím a prohnu se v zádech, protože mám pocit, že tím ho od sebe trošku odstrčím a bolest bude menší. Zřejmě z mého výrazu vycítil, že to nebude úplně ´košér´, ale jenom se nad tím svinsky pousmál.
"Mladý pán si myslel, že mu před tím ještě zahraju nějakou pěknou árii? Sorry, ale svíčky nevedeme" ušklíbnul se a potom mě kousnul do rtu, což byla ovšem zcela nicotná bolest oproti té, kterou jsem cítil na té části těla, která je momentálně nejvíce namáhána.
Ještě jsem chvíli bezmocně kvílel a potom se rozhodnul to taky tak trošku použít proti němu. Jak dlouho se asi budou hojit škrábance na zádech, co myslíš, Wayi? Snažil se dělat, jakože to vůbec nevnímá, ale když vám někdo ryje do zad málem čárový kod, tak je převelice těžké to necítit. Nevidím ovšem jediný důvod, proč bych k němu měl být milý, ohleduplný, či se jinak přetvařovat.
"Tohke-tohle je šikanování zcela bezbranné osoby" snažil se mi oznámit Gerard mezi jednotlivými nádechy a teď jsem se pro změnu pousmál já. "Není…je-je to fifty-fifty" dobře, taky mám co dělat, aby mi rozuměl, protože na tom nejsem fyzicky zrovna nejlíp a školní měření dvou kilometrů je oproti tomuhle jenom parodie na výdrž.
Zřejmě zjistil, že si se mnou nemůže dělat úplně to co chce, takže se mě snažil obměkčit tím, že mi začal pracovat na krku. Snad první vyvíjená činnost, která má co dělat s příjemným pocitem. Já ho jen tahal za vlasy a snažil se nebýt moc hlučný, i když se to moc nevedlo…kdyby někde poblíž vybuchla obrovská nálož trhavin, tak to zřejmě vůbec nikdo nezaznamená, protože to rozněžněný Iero přehluší.
"Gerarde?" oslovím ho s mocným výdechem, když tam spolu ještě chvilku nehybně ležíme. Měl bych začít pracovat.. "Uhmm?" přivře oči a s blaženým výrazem se ke mně přitulí jak mimino. To jsme si nedomluvili. Žádné citovky. Prostě jenom pracovně, udělat co musím a pak padám. "Ano puso??" Zadívá se mi hluboko do očí, pořád se usmívá až to přechází do úšklebku. "No.. já..eh.." sakra, co to na mě zkouší?! Jestli je to nějaká posexová technika, pak nevím o co se snaží, protože já jsem odolný. "No nic, že už půjdu, protože mám ještě práci.." vykoktám ze sebe dost nejistě,vstanu, ale něco mě stáhne zpátky k posteli. "Co děláš??" vyjedu na něho nevrle. Já jsem říkal, že to štěstí přejde. "Franku, běž" rozkáže přísně.Obdržím menší pusu, nebo dvě.. ok bylo jich víc. Pak jsem ze sevření propuštěn a z toho pokoje s chladným výrazem a slovy: "Naschle, pane Wayi" prchám. Už jsem to zase já, žádné city, žádný Way.
***
"Iero?!" zavolá si mě šéf. Děsně zrudnu, všichni se na mě tak nějak podívají, jak by přesně věděli, proč si mě volá. Je to pro mě úplně nejdelších pět metrů potupy co musím absolvovat, abych se dostavil do šéfova kanclu. Proč se všichni tak čumí?? Mám na hlavě natažený kondom nebo co? Do háje, já jsem neudělal ty fotky, co mu mám sakra říct?! No víš, Chrisi, včera jsem si to s ním skvěle rozdal, bohužel jsem na fotky nějak nemyslel, ale příště ti pořídím videozáznam..
"Tak co??" táže se jakmile dovřu dveře. Co nejhlasitěji polknu, aby to vypadalo, že je mi to opravdu líto, že nemám materiál. "No já.." rozzáří se mu oči jak malému dítěti před tím, než otevře velkou krabici s dárkem. Ale bohužel, bude zklamaný. Jako když jsem místo obřího červeného bagru, co jsem chtěl k vánocům, pod strom kem našel ponožky. "No.. já je nemám" zahledím se do země. Připadá mi to jako nutnost. Chris zbledne a výraz se mu z dětského těšení změní ve velice přísný učitelský obličej. "Proč?!" zasedne za stůl a artikuluje zřetelně. Radši zůstanu opodál, je dost možné, že po mně něco hodí a zrovna po ruce má moc pěkné těžítko, to by byla škoda, kdyby se rozkřáplo o moji hlavu. "No, tak ono se při tom dost blbě.." zařvu na něho na oplátku. "..fotí" Úplně ze mě ten stres spadnul. Mám dost co dělat, abych se tady hned nerozchechtal. Ten můj šéf vypadá, že mu za chvilku exploduje hlava. "Ale ujišťuju ťe, že si to parádně užil.." ušklíbnu se a urychleně vypadnu ze dveří. Nepotřebuju vidět, jak se mu mozek rozletí po celé místnosti. Zase ty pohledy všech.. Proč se na mě všichni tak divně dívají?! Fajn, budu jim to vracet, když nemíní opustit pohledem oni mě, tak se na ně taky budu dívat na idioty. "Je ti něco, Franku?? Nekul tak ty oči!" rozchechtá se Jess. Moc fajn chlápek. Když si z vás ovšem nedělá srandu.
"Franku, dáš si kafe??" přiletí ke mně. "Oh.." vykulí na mě přes ty svoje obří brýle oči. "Bože.. která ti to udělala?? Musela to být dračice, co?? Franku, ty kaňoure jeden.." " Co?!" tážu se už opravdu nakvašeně. O čem to sakra mluví?? A proč cpe tu svoji optiku k mojim uším?! "Nedělej, že nevíš, o tom bys věděl i kdybys byl slepej. "Franku??" šáhne mi za ucho. "Dost dobrej cucflek." Usměje se s uznáním. Ou, to ne! "Kecy.." zaječím a pádím se zčervenat na nejbližší hajzly. To snad ne…




Je to úplne dělo...božsky se to čte..:) moc chvalim a at se vám to tu rozšíří :)) kraaasa :3