close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nothing Personal, Just Job 3

26. října 2014 v 21:38 | Bee/She |  Nothning Personal, Just Job
No...trochu odmlka
Ale to že to-asi-někdo-vážnĕ-čte
Je...supr ;)

Popadl jsem svetr, utvořil si na hlavě rozcuch, mrknul jsem na sebe do zrcadla a vypadl zase ven. Obul jsem si vcelku rychle obě rozedrané kecky a vyběhl jsem. Jelikož mě hned zdržel pád ze schodů, způsobený nezavázanými tkaničkami, musel jsem pak při přespolním běhu docela máknout.. No i když.. přespolní běh. Byl to spíš slalom.. mezi pouličním osvětlením. Asi jsem vypadal jako trotl, když celý můj svršek, co jsem nesl v ruce cinkal všemožnýma klíčema a na botách jsem mněl teď už dva gigantické uzly, jak bych trpěl senilitou a nepamatoval si, že si mám ty blbé tkancle zavazovat. Když jsem po cestě srazil ženskou s kočárkem a nevyhnul jsem se hrozbě nějakého děduly, že uličníci jako já jsou odpad lidstva a že skončím někde na smeťáku, dorazil jsem konečně ke dveřím toho klubu. Zastavil jsem se, znova si prohrábnul vlasy a vešel jsem. Gerard seděl u baru a obklopovaly ho prázdné skleničky.. Pohled na něho, byl dost dobře nazvatelný zátiším. Sice nevím, jestli bych jako pojmenování měl vybrat vodku, zelenou či rum, ale zřejmě se to brzy dozvím. Šel jsem teda k němu.. snažil jsem se vypadat nenápadně, tak mimochodně. Jakože NÁHODOU půjdu kolem. NÁHODOU si k němu sednu. A NÁHODOU ho začnu vyslýchat.

Můj plán nevyšel.. asi jsem nebyl dost nenápadný. "Čau Frankie.. to ses celou dobu hnal jenom kvůli mně, že??" Sakra.. teď mi dochází, že vlastně má pravdu. Běžím jako idiot, málem si rozbiju držku a poslouchám narážky chlápka bez zubů.. a to všechno jenom kvůkli toho, abych mu mohl udělat dobře, a on si do mě mohl rýpnout. "No vlastně jo.."

"Zase jsi přišel fotit úkazy?!" zašklebil se. ".. do baru" dodal s dalším potutelným výrazem. Asi nebude takový idiot, aby mu nebylo divné, že fotím přírodu v nejzaplivanějčším pajzlu, do klterého by nějaký vášnivý ekolog nikdy nevrkročil. " No.. to víš.. dneska mám zrovna nafotit jeden úkaz" oplatil jsem mu úšklebek a změřil si ho pohledem. ".. ale je to vážně hříčka přírody" zatlemil jsem se, načež Gerard jenom souhlasně pokýval hlavou. Zřejmě velice dobře ví, o čem mluvím. "No, ale co tady děláš ty?? Takový mladý, nadějný.." chtěl jsem říct feťák, když ho vidím tady tak trosečnicky sedět a ještě k tomu nasávat jak houbu. "eh.. zpěvák" vypado ze mě. Pak jsem se jenom zavrtěl do pohodlnější pozice na té stoličce.. Čekal jsem obsáhlou referenci jeho dnešního dne a co všechno zajímavého dělal.. a co nezajímavého, dělal, ale dostalo se mi ubohé: "Cože?!" s nadzvednutým obočím. No bezva.. tak jestli se bude tímto stylem vyjadřovat celý večer, můžu si jít rovnou pro pyžamo..

"Jestli někoho třeba čekáš.. nebo.. co ty a někdo, kdo zase čekal na tebe..hmm??" Sakra co to melu.. Mluvím jak nějaká šáhlá kartářka, co má plno rad, jak si vyčistit našim negativním přístupem zanesenou karmu. Gerard na mě zíral, jakoby nikdy nekoukal na ty pořady, jak mít skvělou budoucnost, takže zřejmě nevěděl o čem mluvím. Jsem z něho už nervózní, jak na mě pořád zírá jako nejnegramotnější člověk na světě, ale přitom v očích má takový ten tunel naděje. Sakra.. musím přestat koukat na ty věštecké vymývače mozku.

".. no prostě.. co ty a tvůj partnerský život?" No výborně.. tak buď kecám jak bych zrovna… eh.. "sekal trávu" anebo jsem nenápadný, jak sáňky v létě. Se ho rovnou můžu zeptat: "Hey Gerarde, nechtěl by ses mi tady svlíknout, udělat jakože překvapený výtlem.. kdyby ses chtěl vidět, tak pozítří v tom nejhnusnějším bulváru"

"Nic.. ty??" Tak proti novinařině, je vážně odolný. Ale takhle z něho nic nedostanu. Fajn.. tak možnost B.. Když už jsme v tom nočním klubu, opiju ho.. no i když jestli vyžunkl všechno, co původně bylo v tom skle před ním, mněl by se teď plazit po čtyřech a vézt zábavnou konverzaci s bílýma myšima. No něco na něho musí platit.

"Hele Gee.. nechceš ještě něco k pití?? Zvu tě.." fakt se snažím, ale nijak příjemné mi to není. Souhlasně pokýval hlavou, takže mu před nosem přistála další dávka mocného alkoholu. Po prvních dvou skleničkách.. nebo spíš dalších dvou skleničkách, se rozpovídal o svém novém albu, a pracovních potížích. Ale myslím, že pracovní potíže tady bude mít zítra někdo jiný, protože pokud to Chrisovi nepředložím zítra, tak už nikdy.. nemíním se s tímhle nehovorným umělcem zahazovat další týden. Tak vyplácám tady za něho "úspory" a dozvím se, že zpěvák dělá nečekaně desku. Jako vážně?! To si rovnou můžu jít koupit jakýkoliv hudební časopis a stejné informace mě vyjdou levněji.

"Ještě.. vodku.." mrknul jsem na tu nakvašenou barmanku z předešlého večera. Přitvrdíme. Já nemíním psát o tom, jak šťastný a spořádaný život si užívá Gerard Way. Už to vidím haha.. "a ve volných chvílích předčítá dětem z bible.." Ten člověk je snad čistý, jak po vyprání v pervolu. Jeho neúnavné vyprávění mě zmáhá ještě víc, než to jeho neúnavné mlčení. Po dalších několika panáčcích musel být Gerard nalitý jak bazén, neb jen když jsem přišel, tak to tu bylo jak ve sklárně. Jenom nechápu, že se to na něm vůbec neprojevuje. "No.. a nakonec přišel ten producent" končil konečně svůj příběh Gerard. "no.. a pak.. Franku?!" vykulil na mě oči, naklonil hlavu na stranu a šíleně se rozesmál. "Franku!!" plácl mě v záchvatu smíchu přes koleno.. nechápavě jsem na něho zíral. "ten producent.." popadal dech Gerard .. "ten producent.." pomáhal si gesty ukazováčku k vyjadřování. " on má tvůj nos" propukl v další záchvat smíchu. Tak jo.. konečně se to projevilo. Bez značných výsledků, ale projevilo. Gerard sebou plácl o politou desku baru a pokračoval v koním záchchvatu smíchu. Teď už z něho nedostanu nic. je moc slitý na vyprávění nemravných zážitků. Radši jsem zaplatil za Gerardovu zásobu proti dehydrataci, minimálně tak na rok dopředu, vyhrabal jsem se z té štokrle a chtěl jsem odejít. Ještě jsem se za sebou ohlídl na bezmocného zpěváka svíjejícího se v kaluži něčeho modrého a pak mě přepadla ta pitomá lítost. Přece jenom je spráskaný taky díky mně.. a asi by nebylo úplně lidské, nechat ho odejít v takovém stavu. Vrátil jsem se k němu, obmotal si jeho ruku kolem krku a snažil se ho zavést ven. Bylo mi děsně blbý, ho takhle někam táhnout, ale ještě blbější mi připadalo ho tam nechat olizovat tu kaluž. Chvilku jsme šli. Já jsem se snažil nemyslet na to, že se mi po boku vrtí taková troska jako je pan Way. Když se se mnou poprvé bavil, tak jsem si říkal, že ten nebude u ničího boku.. Ale teď.. skončil u mě. No bezva.. kam ho vůbec odložím?! Oh.. ne.. že jsem se do záchrany pitomce vůbec pouštěl.. Však by mu bylo dobře i na rohožce nějakého jistě útulného domovního vchodu. Fajn vemu ho domů, ale jakmile kluci vypdnou, vypadne taky. Takže nejdřív za něho platím, pak se bude roztahovat u mě doma a co z toho mám?? Akorát natáhnutý záda, páč s váhou na tom zřejmě není taky úplně ideálně. Doufám, že nás takhle nesleduje jiná krysa z novinářský branže. Bože.. to by byl titulek.. "Way a jeho teplý kámoš" Pro Chrise nic nemám.. tak, že bych nás vyfotil?! Haha.. Ne vážně.. o tom by se dobře psalo. To je blbost.. nebo ne?!

Chvilku jsem jenom tak stál a koukal na omámeného Gerarda. Pak jsem ho opřel o zeď nějakého obchodu a vyštrachal jsem z kapsy telefon. Panbože to bude blbý.. Doufám, že si z toho Ger nebude nic pamatovat jinak si můžu jít rovnou podřezat žíly. Položil jsem telefon na rám okýnka toho fast foodu a stiskl samospoušť, ale se stiskem tlačítka se zmenšeninou foťáku, neodstartoval můj rekordný tlukot srdce. Postavil jsem se na špičky a snažil se vypadat vyšší. Přes hlavu jsem si dal kapuci a položil si polo spícího Gerarda na hruď, aby to vypadalo, že jsem objímán.
… tři.. dva.. jedna
CVAK..
Rychle jsem opřel Gerarda zase o zeď.. táhlo z něho jako z chlíva. Jedna fotka nestačí.. Tak znova. Znova jsem položil foťák. Znova jsem spustil samospoušť ale tentokrát, jsem ho chytl za ruku. Trochu jsem ho poupravil a..
CVAK..
Zavěsil jsem si ho zase za krk a rychle se od tamtaď vypařil, aby nás tam nilkdo neviděl.
Ok.. fotky?.. mám
Titulek?.. mám
Chrisův obdiv?.. mám
A když se to někdo dozví, jakože se v blbostech pořád někdo hrabe.. tak trapas jak vrata??.. MÁM
Myšlenky mi přerušila Gerardova hlava, která se mi sesunula na rameno. Výborně. Takže násoska usla. Odteď jsem ho doslova vytáhl do pátého patra našeho idiotského domu, momentálně bez výtahu. Jenom jsem se modlil, aby neměl někdo z mojich spolubydlících zrovna noční výpravu do ledničky. Když jsem se konečně i s Gerem přisoukal ke dveřím, opřel jsem ho o stěnu, tak abych mohl pohodlně v kapsách vyhledat klíče a mezitím mi někdo neoslintával krk
"CRRRRR" Sakra. Jsem ho opřel o zvonek. Gerard se oklepal jak brouk, čímž způsobil další dvě vlny pronikavého zvonění. Rychle jsem otevřel a zamkl se v první místnosti za dveřma, aby náhodou Bob nechtěl být tak ochotný a nechtěl se ujmout rozbití držky Hajzlovi Frankovi.

Delší dobu se něco, co by znělo jako Shrek neozývalo a tak jsem vytáhl Gerarda z koupelny, přeběhl k sobě do pokoje, uložil ho do mojí dosud čisté postele a na rozdíl od něho jsem šel vykonat večerní hygienu.

Když jsem přišel zcela v pyžamu.. nebo spíš ve starších kraťasech a froté ponožkách lehnul jsem si k němu s tím, že se pokusím usnout. Nevím jak dlouho jsem tam ležel, ale se slovy "Sakra.. to se nedá" jsem z postele zase ochotně vylezl, skočil pro ten Rayův dežák a šplíchnul dávku na Gerarda. Pak jsem konečně usnul.

Probudilo mě až nadměrné teplo, pod peřinou a bušení na dveře. Sakra. Zas ten Gerard.
"Hey.. Franku?? Pokusíš se vylézt a kultivovaně se s náma najíst?? Nebo zůstaneš v tom svojem smradlavém brlohu dokonce života?!"vstoupil Bob. Zalehl jsem nějakou část Gerardova těla a to ostatní jsem se pokusil vecpat pod deku.
"Do víš.. já seb to včera v tob.. eh.. přehdal.." to měl být pokus o rýmu. "Takže ddeska zůstadu asi v posteli.." snažil jsem se znít přesvědčivě. Najednou jsem ucítil něco teplého na mojí noze. Sakra Gerarde vypadni s tou hnátou. "Oh.. chudáčku" šáhl mi lítostně na čelo Bob. Ta ruka se začala pohybovat.. Dolů, nahoru. "Nemám ti zavolat sanitku?!" Nahoru a dolů "že by tě třeba odvezli do psychiatrické léčebny.." Dolů, dolů, dolů..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama